O PROJEKTU

Projekt DESTIGMATIZACE



Projekt zvyšuje kvalitu života lidí s duševním onemocněním prostřednictvím spektra destigmatizačních opatření.

Staví na nejlepších zahraničních a tuzemských zkušenostech, pečlivé situační analýze, spolupráci s předními světovými kapacitami, na široké spoluúčasti lidí s duševním onemocněním a jejich blízkých a na expertní platformě sdružující významné zástupce psychiatrické péče v ČR. Součástí projektu je kontinuální vyhodnocování efektivity daných opatření.

Datum zahájení: 1. 9. 2017
Předpokládané datum ukončení: 31. 8. 2022


Jaký problém projekt řeší?

Projekt řeší nutnost zajištění efektivní a na poznatcích založené destigmatizace lidí s duševním onemocněním a její komunikaci v ČR. Podle dostupných údajů žije v ČR 603 205 až 3 428 000 lidí s duševním onemocněním. Tito lidé čelí nesnázím nejen zdravotní, ale i sociální povahy. Jedním z nejzávažnějších problémů sociální povahy je právě stigmatizace, která vede k vyloučení a znevýhodnění v mnoha oblastech.

Podle prof. Thornicrofta tkví stigmatizace v nedostatku znalostí, které vedou k negativním postojům, a ty dále mohou vést k diskriminujícímu jednání. Stigmatizace je často vnímána jako tíživější než samotné zdravotní problémy, jelikož vede k výraznému snížení kvality života.

V důsledku stigmatizace dochází u lidí s duševním onemocněním ke zhoršení přístupu k péči o fyzické i duševní zdraví, ke zhoršení ekonomické situace a možností vzdělávání a uplatnění na trhu práce i ke ztížení navazování a udržování sociálních vztahů. Strach ze stigmatizace je také důvodem, proč velká část lidí s duševní problémy nevyhledá odbornou pomoc, nebo se jí nedostane adekvátní zdravotní péče (což přispívá k tzv. treatment gap). V důsledku toho pak často dochází k prohloubení duševních problémů jedince a následně k větším finančním a společenským nákladům.

Specificky sebestigmatizace (tj. internalizace stigmatizujících společenských postojů samotnými lidmi s duševním onemocněním) pak nepříznivě ovlivňuje jejich pocit naděje, sebedůvěru, proces úzdravy, produktivitu a sociální začleňování těchto lidí. V ČR je stigmatizace vysoká, a to jak v obecné populaci, tak mezi profesionály poskytujícími zdravotní a sociální péči. Destigmatizační aktivity probíhající v ČR nejsou realizovány a cíleny systematicky a jejich výsledky nejsou měřeny. Tento projekt je zaměřen na řešení těchto problémů. Přináší širokou škálu destigmatizačních aktivit, jejichž efektivita bude evaluována pomocí vědeckých metod a zapojuje řadu českých stakeholderů i zahraničních expertů.

Jaké jsou příčiny problému?

Příčinou stigmatizace ve společnosti je nedostatek přímého sociálního kontaktu s lidmi s duševním onemocněním. V ČR je rozvinuta institucionalizovaná forma péče, izolující lidi s duševní nemocí ve velkých psychiatrických nemocnicích, vzniklých v období Rakouska-Uherska, často na okrajích velkých měst. Tento model přežil i období komunismu, kdy byla znemožněna kritika existujícího systému a diskuse sociálních problémů. Po roce 1989 se ani přes dílčí snahy nepodařilo dostatečně rozvinout komunitní služby, péče o duševní zdraví a její financování se nacházela na okraji zájmu tvůrců zdravotní a sociální politiky.

Dle odborných odhadů jeden člověk ze čtyř alespoň jednou za život zažil nějaký typ duševní nemoci, úroveň veřejné komunikace o tomto problému však neodpovídá jeho významnosti. Obraz lidí s duševním onemocněním je proto vytvářen zejména médii, v nichž jsou všichni lidé s duševním onemocněním vykreslováni jako agresivní a nevyzpytatelní a léčba jako nehumánní a poskytovaná převážně v neatraktivních, zanedbaných budovách. To zvyšuje obavy z psychiatrických nemocnic i z těch, kteří je obývají a kteří v nich pracují.

Za další příčinu stigmatizace můžeme považovat podobu medicínského vzdělávání v oblasti psychiatrie. Tose odehrává převážně v psychiatrických nemocnicích a pouze s omezenou zkušeností s lidmi v kompenzovaném stavu a v procesu úspěšného zotavování. Stigmatizace ze strany veřejnosti a klíčových skupin jako jsou poskytovatelé a zadavatelé zdravotních a sociálních služeb, sociální pracovníci, pracovníci v sociálních a zdravotních službách a zaměstnanci veřejné správy vede k sebestigmatizaci, tj. k internalizaci stigmatizujících postojů a předsudků lidmi s duševním onemocněním, což má negativní dopad na jejich kvalitu života.
Z výše uvedených důvodů bude klíčovým prvkem destigmatizace v rámci projektu zprostředkování přímého kontaktu s lidmi s duševním onemocněním cílovým skupinám.

Cíle projektu

Hlavní cíle projektu

Cílem je zajištění efektivní destigmatizace lidí s duševním onemocněním v ČR. Globálním cílem je trvalé zvýšení kvality života všech osob s duševním onemocněním v ČR.

Specifické cíle projektu:

● v krátkodobém horizontu 3 měsíců nastavit plán destigmatizačních opatření v kontextu reformy psychiatrické péče pro období 1 roku, toho bude dosaženo prostřednictvím realizace KA01

● odpilotovat 6 opatření vůči 230 osobám z cílových skupin a nastavit střednědobý plán regionálních intervencí na 2. - 5. rok projektu, toho bude dosaženo prostřednictvím realizace KA02

● implementovat naplánovaná opatření pro 3842 osob z cílových skupin ve všech regionech ČR u 30 poskytovatelů sociálních služeb a 48 poskytovatelů zdravotních služeb, toho bude dosaženo prostřednictvím realizace KA03, 04

● evaluovat výsledky projektu a zpracovat doporučení destigmatizačních opatření na dobu udržitelnosti (nastavení dlouhodobého plánu od 6. roku dále), toho bude dosaženo prostřednictvím realizace KA05.


Spolupracující organizace

Spolek DIALOGOS je společenství lidí s osobní zkušeností s duševním onemocněním. Spolek vznikl s cílem pravidelných setkávání lidí, kteří cítí potřebu a chtějí změnit situaci svou, ale i situaci ve společnosti. Chceme diskutovat problémy, které nám duševní onemocnění přináší. Diskutujeme však v nemalé míře i nad tématy, která nás zajímají a nad možnostmi ovlivnit dění na poli duševního zdraví. Přejeme si, aby náš názor byl slyšet a aby pozitivně ovlivnil naše postavení ve společnosti. Hlavním cílem veškeré naší činnosti je zvýšit míru začleňování (integrace) lidí s duševním onemocněním do společnosti. Jsme si vědomi, že jedním z hlavních atributů začleňování je možnost získat důstojné zaměstnání na volném trhu práce a díky němu financovat samostatné bydlení a jiné aktivity.

Projekt SPOLU vytváří jedinečný prostor pro spolupráci studentů psychologie a medicíny, pacientů a zdravotnických profesionálů v psychiatrických zařízeních a v rámci služeb následné péče. Vznikl v Brně roku 2012 jako studentská iniciativa, nyní spadá pod Spolek NUDZ, z.s., zřízeném při Národním ústavu duševního zdraví. Jedná se o inovativní a v Evropě ojedinělý koncept navazující na připravovanou reformu psychiatrické péče v tuzemsku.
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je nestátní nezisková organizace, která již 20 let usiluje o destigmatizaci a rozvoj komunitních služeb, podílí se na reformě péče o duševně nemocné a realizuje inovativní projekty s partnery v zahraničí i v ČR.
Spolek KOLUMBUS je svazek osob, který sdružuje osoby se zkušeností se službami péče o duševní zdraví. Spolek usiluje o dodržování základní listiny lidských práv a svobod pro duševně nemocné lidi. Je tvořen dvěma komorami podle zkušenosti s péčí o duševní zdraví - přímou nebo nepřímou. Spolek je nestátním, nepolitickým a nenáboženským svazkem, který sdružuje pouze fyzické osoby.
Studio 27 "zaostřeno na duši" je filmařský a žurnalistický tým složený z lidí se zkušeností s duševním onemocněním. Vytváříme díla, jež mají přispět k informovanosti – více se od nás dozvíte nejen o duševních onemocněních a životě s nimi, ale i o celé široce pojímané oblasti duševního zdraví.
Sympathea je celonárodní organizace příbuzných duševně nemocných, která vznikla jako obecně prospěšná společnost v roce 2003 v Praze. Aktivity Sympathey můžeme rozdělit na pražské (poradna, linka atd.), a na ty, které prezentují zájmy a činnosti příbuzenských aktivit v celé ČR (přednášky, lobbying, poradenství atd.). Organizace je od svého vzniku nezisková společnost, pro kterou pracují většinou příbuzní duševně nemocných.
Studenti pražského gymnázia GEVO Jižní město ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví odstartovali kampaň na podporu duševního zdraví s názvem Dávám židli do kruhu. Svou účastí v kampani lidé usilují o otevření diskuse o duševním zdraví bez předsudků. Připojit se můžete i vy. Stačí se vyfotit se židlí a zveřejnit fotografii na sociálních sítích s hashtagem #davamzidlidokruhu
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je jednou z pěti lékařských fakult, z celkového počtu sedmnácti fakult Karlovy univerzity. Byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy.
Baobab poskytuje lidem s vážným duševním onemocněním poradenství, tréninkové bydlení, podporu při studiu, nácvik sociálních a praktických dovedností, sportovní, společenské, tvůrčí a vzdělávací aktivity. Baobab nabízí podporu na cestě k samostatnosti, nezávislosti, schopnosti vést plnohodnotný spokojený život a překonávání překážek způsobovaných nemocí.

FAQ